Zamysleli jste se někdy nad tím, co se vám vybaví, když se řekne učitel? Dva měsíce prázdnin, opravování sešitů nebo váš první školní den? Každému rozhodně něco jiného. Možná, že vašeho nejlepšího kamaráda jste potkali právě ve škole. Někdo na školu vzpomíná v dobrém, jiný by na ni raději zapomněl.
Ať už to máte jakkoli, pojďme se teď společně podívat na samotnou profesi učitele.
Učitelské povolání je feminizováno. To znamená, že jej vykonávají převážně ženy, ale ani muži nebývají pozadu. Učí však převážně na středních školách a učilištích nebo technické předměty na základních školách. Například v mateřské škole bývají opravdovou výjimkou. V dřívější době přitom ženy učit vůbec nemohly. Doba se změnila a s ní i školství.
Běžný den učitele
Nyní se vám pokusím přiblížit běžný den učitele prvního stupně. Ráno vstane asi jako běžný člověk, zhruba o půl osmé přichází do školy, kde si nachystá třídu na vyučování a vítá se s dětmi. Když zazvoní na první hodinu, začne děti vyučovat, a to převážně hrou. Důležitý je individuální a demokratický přístup k dětem, během učení využívá například zásady názornosti, soustavnosti a postupnosti. Na dnešního kantora jsou kladeny vysoké nároky. Měl by mít všeobecný přehled, pedagogické vzdělání, kladné charakterové vlastnosti… Přitom všem by si měl umět udržet autoritu. Tímto způsobem odučí několik hodin. Tím ale jeho práce zdaleka nekončí. Začne opravovat sešity nebo plánuje další den. Plánováním se rozumí sepsat přípravu, která je v souladu se ŠVP a nachystat, případně vyrobit pomůcky. Až tehdy má-li hotovo, má volno. To ovšem není dříve než po odpracování běžných osmi hodin.
Syndrom vyhoření
A takto náročný bývá každý den. Jeho práce je posláním, pokud ho baví a daří se mu. Na školské profese jsou ale kladeny čím dál vyšší nároky, například kvůli inkluzi nebo zpracovávání individuálních plánů. Pokud se ale časem postupně vyčerpává a není schopen si odpočinout, a to ani během letních prázdnin, může být pro něj tato profese nebezpečná.
Syndrom vyhoření, neboli burn out je jakési celkové vyčerpání organizmu. Pedagogové nemají energii na to, věnovat se dobře své práci. Bývají vyčerpaní a konfliktní, což může negativně působit na žáky. Původem syndromu bývá stres z úkolů, které nejsou schopni splnit. Typickými příznaky bývají bolesti hlavy, zad a nespavost. Postiženým jednotlivcům by mohl pomoci psycholog či dlouhodobé volno.